Mohu nabídnout zkušenosti s vedením a podporou týmů, řízením projektů a změn, a to zejména v prostředí leteckého průmyslu a dopravy, výroby a marketingu LEGO, designu inovací a v neposlední řadě v týmu H-mat, pana profesora Hejného. Kromě práce se v posledních letech věnuji rozvíjení se v oblastech koučování, psychologie a psychoterapie, zážitkové pedagogiky. Mám ráda jógu, relaxuji při práci na zahradě, vaření pro smečku a užívám si výlety s dětmi do přírody. Motivuje mě obecně smysluplná činnost, společná práce a vzájemná podpora, sdílená radost.

Ve Scio škole je pro mě zásadní vytvořit bezpečné a podporující prostředí, kde se studenti cítí dobře a mají ke mně důvěru. Chci, aby byla škola místem radosti a vzájemného respektu. Ráda budu studentům oporou a pomůžu jim zvládat nové výzvy, které jim život přinese. Kromě toho je ráda obohatím o znalosti z oblasti ekologie a přírody.  

Jako základ vnímám klidné a bezpečné prostředí, kde se děti cítí příjemně. Teprve pak můžeme hledat možnosti, jak je co nejefektivněji podpořit na jejich vzdělávací cestě.

Zároveň podporuji také kolegyně a kolegy a společně pracujeme na tom, aby u nás bylo dětem co nejlépe a ScioŠkola pro ně byla přínosem.

Kromě ScioŠkoly působím jako speciální pedagog také na běžné základní škole. Mám ráda hudbu, fotografování a chalupaření.

Ve ScioŠkole působím jako psycholog a mým úkolem je pomoci každému dítěti, rodiči i průvodci probudit lásku k sobě a pečovat o své duševní zdraví. Mými pracovními nástroji jsou slova, naslouchání a pochopení. Věřím, že s jejich pomocí spolu zvládneme najít cestu i v tom nejtemnějším lese. Když nejsem ve škole, nejčastěji chytám západy slunce na vrcholcích hor nebo nasávám vůni kávy, skořice a kardamomu ve švédské kavárně.

Jsem mámou tří dětí, které mě každý den učí kreativitě, otevřenosti a trpělivosti. Tyto zkušenosti si přináším i do Scio školy, kde působím jako asistentka. Jsem akční člověk a baví mě být venku za jakéhokoli počasí, užívat si s dětmi pohyb, objevování i hry v přírodě. Zároveň dokážu zpomalit při klidnějších, rukodělných činnostech, ve kterých podporuji dětskou fantazii a jemnou motoriku.

Podporuji děti v jejich samostatnosti, pomáhám jim v každodenních situacích a snažím se být pro ně klidnou a spolehlivou oporou. Baví mě prostředí, ve kterém jsou respekt, spolupráce a zvědavost základním kamenem učení. Těším se na vše nové, co se tu společně s dětmi i týmem naučíme.

Baví mě upřímnost, otevřenost a hravost dětí, které často vedou k velmi bláznivým a veselým nápadům, spontánním hrám a neočekávaným dobrodružstvím. Podporuji a jsem ráda součástí bezpečného a respektujícího prostředí.
Před pár lety jsem opustila aktivní působení ve skautském oddíle, nicméně smysluplná a kontinuální činnost s dětmi mi chyběla a jsem ráda, že nyní mohu být součástí klubového kolektivu.

Chvílím, kdy člověk nic nemusí, není ničím posedlý a nic mu nechybí, říkali Řekové scholé. Nejlépe tuto myšlenku naplňují malé děti, které umí žasnout nad (ne)obyčejnými věcmi. Letí moucha, nad námi je mrak ve tvaru draka, déšť studí…

Schopnost žasnout ztrácíme věkem. Některé věci nám začnou připadat všední, samozřejmé, i když nejsou. Mám pocit, že ve mně zůstal velký kus dítěte, který mi dovoluje mnohem více porozumění, úžasu a kreativity. Být s dětmi na stejné vlně, učit se s nimi i od nich je pro mě ta nejlepší kombinace. Svět je plný samozřejmostí, je dobré si jich všímat, zkoumat, sahat na ně, očichat je a mluvit o nich. Cesta k porozumění světu i sobě je složitá a role žáka i průvodce ve Sciu je velká společná divočina, která mi tuhle myšlenku pomáhá naplňovat